8. Vědomé pozorování
Jak opravdovost napomáhá bdělosti
"V nacházení pravdy o sobě a o světě mi velmi dobře posloužilo to,
čemu se říká bdělost – ve smyslu používání bdělosti jako nářadí, jako nástroje mysli,
kterým se můžeme dopracovat – při použití opravdovosti – k tomu,
že začnem nacházet významy pojmů, tak, jak ve skutečnosti jsou.
Takže v denním životě člověk může sledovat obsah své mysli, když tam probíhají mnohé procesy,
od myšlenkových, pocitových, a je na první pohled velikej zmatek.
Je to veliká rychlost, hroznej fofr...
Něco takovýho zastavovat je těžký a je to vlastně skoro sci-fi.
Když budeme praktikovat bdělost – bdělost nad vším, co dělám – vědomé pozorování veškerého dění..., člověk neztrácí přehled, co se s ním děje, ať už obsah jeho mysli je jakýkoliv.
V tom bych viděl mnohem větší prostor pro nějaký rozvoj a možnost chápání,
co se se mnou a kolem mě děje.
Bdělost ve spolupráci s opravdovostí – to znamená snažit se přijít na smysl všeho,
co mě v každodenním životě potkává, až na jejich jádro. Až už to nejde dál rozebrat...
A můžu zjistit, že jsem v životě aplikoval něco úplně jinýho, než jsem o tom říkal.
Takže když se bdělost použije s opravdovostí, vidím to jako velice dobrou šanci,
aby člověk odhaloval pravdy o sobě a o světě, který ho obklopuje.
Ta opravdovost – za tím bych viděl nekompromisní přístup k sobě v tom smyslu,
že dokud mi věci nejsou jasný, tak se na ně snažím přijít."