25. Odstup
Poodstoupit od svých představ
"Každý z vás má určitě zkušenosti jak se smyslovým světem, plus se stavem spánku, snění, atd, to jsou běžný zkušenosti, známý všem. Potom třeba se dějou nějaký aktivity jako meditace, kdy se mysl cíleně uklidňuje s tím, že se má přijít na něco, co je za ní, ano? Ale všimněme si, co se děje. Když si sedneme do meditace a začneme sledovat dech, čakry, všechny tyhle věci - to jsou předměty. Jsou to subjekty. To jsou věci stejně jako když přijdeme do krámu s počitačema, tak tam vidíme keyboardy, obrazovky, mikrofony... Proč si nikdo z praktikujících meditaci nemyslí, že tím, když rozpozná ty věci v tom krámě, tak tím dosáhne nějakýho Poznání nebo Osvícení? Proč tam nemá tu ambici? Vždyť to jsou věci, stejně jako když si sednu do meditace a začnu si vyfoukávat čakry a čistit meridiány a všechno možný, foukat nohy a tak dále. To jsou technický věci, a jsou dobrý, když se používají s pochopením, k čemu jsou. Já o tom nemluvím, abych to zesměšnil nebo abych tu samotnou věc nějakým způsobem degradoval. Chci jen pro ni najít to místo, kam patří. Najít tu hodnotu, kterou to doopravdy má... Když chceme na něco přijít, tak to můžeme prohlídnout jedině tím, když odsuneme závoj a clonu představ o věcech...
Od všeho se dá poodstoupit. A když se od věcí poodstupuje, což znáte jako objektivizaci, tak najednou zjistíte, že všechny věci, který bývají v mysli, na který se rádi chytáme a používáme je jako vlastní, jsou najednou předměty. Tak jako jsou fyzický předměty, jsou to předměty v mysli – názory, víry, představy. A pokud uděláme tady ten objektivizační proces, můžeme se o jakékoliv věci v mysli odseparovat a vidět ji jako oddělenou od toho, za co my se považujeme. A můžem jít i tak daleko, že i samy sebe, i od své myšlenky "já" se můžeme odseparovat a vidět, že to je jenom myšlenka a pocit. A kdybychom byli tím, nešlo by se od toho odseparovat. Takže když se mysl vyprázdní úplně, to znamená když se úplně zklidní, tak tam není ani pocit "já"."